Dnešek by se dal označit jako průměrný halový den. Viditelné byly ty nejčastější jevy a jejich jasnosti byly také průměrné, i když například malé halo bylo po dobu několika hodin hezky jasné a tuto jasnost si udržovalo s obdivuhodnou konstantností. Ale co je hlavní, dnes jsem pořídil několik sérií snímků, abych si opět "rozšířil" svoje zkušenosti s metodou skládaní snímků a to opět pomocí perfektního programu Registax.

Nejdříve stručný popis, jak daná hala vypadala. O malém hale už jsem se zmínil. Doplním snad jen to, že od 04:40 do 11:45 UT bylo viditelné bez přerušení. Pak se ještě objevilo asi na půl hodinky v odpoledních hodinách. Parhelia vykukovala na obloze nepravidelně během dne, ale většinou byla dost slabá, jen občas se zjasnila a odkryla své duhové barvy. Hodně slabým jevem byl cirkumzenitální oblouk viditelný od 05:25 do 05:50 UT. O poznání lépe na tom byly dotykové oblouky, které jsem poprvé spatřil v 06:10 UT (horní) respektive v 06:45 UT (dolní). Oba dva byly průměrně jasné, ale duhové barvy rozhodně neskrývaly. A teď již k samotnému skládání snímků.

První "pokus" je vytvořen seskládáním 21 snímků pořízených během asi minuty a půl v 05:33 UT. Na složeninu byla aplikována unsharp maska (po najetí myší nad snímek se zobrazí původní složenina). Velice zřetelně jdou na snímku vidět poletující vlaštovky :-) a kromě nich je znatelný směr pohybu oblačnosti. V tu dobu byl halo celkem duhové, což však lze vidět jen slabě. Ještě dodám, že žádný ze snímků nebyl nijak upravován, pokud tedy nepočítám samotné seskládání a aplikaci unsharp masky.

Další sérii snímků jsem pořídil vzápětí po první. Tentokráte jich bylo 10 a zachycují horní část malého hala.

Následující dvojice snímků je seskládána ze stejného souboru 21 snímků, které jsem pořídil kolem 06:40 UT. První snímek vznikl složením 6-ti "nejvhodnějších" snímků ze zmíněného souboru a druhý z 19-ti. 2 snímky neměly dobrou kvalitu pro seskládání a tak jsem je vyřadil. Tyto vyřazené snímky jsou jednoznačně vidět ze složeného snímku níže - každý originální snímek úzkou kondenzační stopu protínající malé halo. Jelikož se tato kondenzační stopa vždy mezi expozicemi posunula, tak na složeném snímku je hezky vidět tento posun. A jelikož byly originální snímky získány těsně po sobě s přibližně konstantním časovým odstupem (cca 4 sekundy), je na složenině zřetelně viditelné větší posunutí kondenzační stopy vzniké právě vyřazením dvou originálních snímků. Na snímcích je viditelné malé halo a slabý horní dotykový oblouk, který byl v tu dobu viditelný jen velice slabě.

Srovnání obou složenin ukazuje, že ta, která je složena z většího počtu originálních snímků, má nižší šum a jevy jsou zde mírně výraznější ovšem jen při dost pozorném pohledu. Jinak jsou snímky prakticky stejné, ale je nutné vzít v úvahu, že horní je přeci jen složen z těch nejkvalitnějších originálních snímků ze získaného souboru.

Nakonec ještě přidávám jednu složeninu, na které je zachycen velice slabý dolní dotykový oblouk a slabé malé halo. Složenina sestává ze 14-ti originálních snímků a hezky demostruje, že jeden z originálních snímků není dobře srovnán s ostatními, což se projevilo jako slabý "stín" stromů napravo od skutečných stromů.