Myslím, že už jen z výčtu jevů je zřejmé, že jsem rozhodně měl co pozorovat. A taky by bylo o čem psát, ale dnes to vezmu spíše ve zkratce. Takže...

Číslem jedna se dnes stal jednoznačně horní dotykový oblouk, který se objevil brzy po ránu a dosáhl docela velké jasnosti, při které setrval po několik hodin. Později sice zeslábl, ale nanovo se zjasnil kolem poledne, kdy byl opět dost jasný a tentokráte už doširoka rozevřený. Ale proč mluvit, když za mě můžou mluvit hezké snímky :-)

Horní dotykový oblouk nezůstal osamocen, protože mu na chvíli sekundoval i Parryho suncave oblouk, ten však byl velice slabý. Velice slabý byl i další jev - infralaterální oblouk. Oba dva oblouky se řadí mezi ty méně časté až vzácné jevy a u nich jsem si všiml tohoto nešvaru, totiž nízké jasnosti, již mnohokrát. Zvláště infralaterální oblouk tím trpí extrémně. Od mého prvního pozorování 5.8. jsem infralaterální oblouk viděl již pětkrát (naposled 8.3.), ale vyjma toho prvního pozorování se vždy jednalo o velice slaboučké oblouky. Chudák infrák se totiž téměř vždy beznadějně topí v husté oblačnosti a zákalu nízko nad obzorem.

Překvapivý vzhled měl supralaterální oblouk. Ten byl sice taky velice slabý, ale hezky duhový a úplně kompletní, tedy od obzoru, směrem nahoru nad malé halo a odtud zase hezky k obzoru. Po dlouhé době jsem si uvědomil, jak obrovský a majestátní je to oblouk. I když díky jeho malé jasnosti na snímku příliš nevyniká, uveřejňuji zde jeden snímek pro představu o jeho velikosti. Snímek je hodně upraven (což je myslím zřejmé :-)) a na výšku má asi 50 stupňů. Ze supráku je zachycena jen část.

Dalším slabým jevem se stal kousek parhelického kruhu. Ten se objevil jen na pár chvil poblíž anthelického bodu.

Určitě zde nesmím zapomenout na halové sloupy, které byly viditelné jak ráno, tak navečer. Dolní část byla spíše podprůměrná. Zato horní překvapila a to hlavně ráno. Je pravda, že navečer byla jasnější, ale ráno sahala až téměř k malému halu, tedy nějakých 20° do výšky. Takže ani velmi malá jasnost nemohla zkazit celkový dojem.

Hned na začátku povídání jsem dal prostor hornímu dotykovému oblouku. Teď vzpomenu jeho bratříčka v dolní části. Ten byl docela hezký i když jasnosti horního bratříčka rozhodně nedosáhl.

Dalšími jevy jsou parhelia a cirkumzenitální oblouk. Tyto jevy dosáhly maximálně průměrné jasnosti. Tím nechci říct, že by nebyly hezké (jejich duhové barvy mě upoutaly jako vždy), ale dnes zůstávaly ve stínu dalších jevů.

A na konec dám prostor nejčastějšímu halovému jevu. Samozřejmě, že se jedná o malé halo. To bylo vidět prakticky celý den a jeho jasnost kolísala míň než obvykle. Dlouho bylo docela jasné, ale před třetí hodinou dočasně z trůnu sesadilo horní dotykový oblouk, což bylo způsobeno jednak zeslábnutím dotykáče, jednak zjasněním malého hala. No, posuďte ze snímku sami, že se malé halo opravdu vyšňořilo!